The Dark Valley - 1. kapitola 4/5

25. srpna 2011 v 10:55 | Verynkaaa |  The Dark Valley
Liss byla také velmi krásná. Zahleděla jsem se na ni a hledala podobu s Aaronem. Nic, kromě krásy, kterou překypovala celá jejich rodina, jsem nenalezla. Připadalo mi to divné. Lilly a Logan jako by Liss z oka vypadli, ale Aaron … Jako, kdyby vůbec nebyl její syn. Jen jsem na to pomyslela, Aaron si hlasitě odkašlal. Liss se šla opět posadit na své místo a já jsem ji následovala. Zbylo na mě místo přesně naproti Aaronovi.



" Nabídněte si bábovku, Danielle ji pekla sama. ", pobídla mamka Darkovi.
" Ó, ráda, děkuji. ", řekla Liss, vzala dva talířky a podala je Loganovi a Lilly. Poté si vzala jeden talířek sama a ochutnala.
" Ty si nedáš, Aarone? ", zeptala jsem se drze.
" Ne, děkuji. ", řekl prostě.
" Aaron má od mala těžkou cukrovku.", vysvětlila Liss.
" To je mi líto, Aarone. ", politovala ho mamka.

Nevím proč, ale něco se mi na tom nezdálo. Další otázka, kterou jsem si schovala na čtvrtek večer.

" Je vážně moc dobrá, Danielle. Jsi velmi šikovné a pěkné děvče. ", poznamenala Liss.
" Děkuji. "
Všichni jsme si ještě chvíli povídali, ale pak už Darkovi museli odejít.
" Moc rádi jsme vás poznali, jste velmi milí a doufáme, že se opět brzy sejdeme. "
" Přijďte všichni kdykoliv budete chtít, rádi vás opět uvidíme. ", shodla se matka s otcem.
" Měj se krásně Lilly, i ty Logane. ", rozplývala se mamka.
" Ty se měj taky krásně, teto. ", odpověděla roztomile Lilly a vlepila mamce pusu. Pak se zasmála, chytila Logana za ruku a oba doslova vyletěli ze dveří.
" Hodně úspěchů v nové škole, Aarone. ", popřál mu táta.
" Mnohokrát děkuji, Miku. ", odpověděl a pak přišel ke mně a naklonil se ke mně.
" Zanedlouho se opět shledáme, můj osude.", řekl a směle mi přede všemi políbil hřbet pravé ruky.
" Nashledanou.", rozloučil se a odešel.

Všichni zůstali stát jako přimražení, kromě Liss, ta se jen pousmála a také odešla. Rychle a tiše jsem se vytratila nahoru do svého pokoje. Potřebovala jsem být chvíli sama, abych si mohla promyslet všechny otázky, na které jsem se ho chtěla zeptat.

Zbytek večera se strašně vlekl. Už jsem věděla přesně, na co se ho chci zeptat. Musela jsem si ihned najít nějakou práci, aby den lépe utekl a nemusela jsem na něho neustále myslet. Rozhodovala jsem se mezi přípravou večeře, pečením další bábovky nebo četbou ve svém pokoji. Po dlouhém rozhodování jsem se rozhodla pro přípravu večeře. Alespoň mamce ušetřím práci a udělám jí radost. Teď už zbývalo jen vymyslet, co vlastně budu vařit. Nic mě nenapadlo, tak jsem začala hledat inspiraci v kuchařce.

Když už jsem věděla, co budu vařit, seběhla jsem dolů ze schodů s úmyslem prozkoumat naše zásoby.

" A ouha! ", zvolala jsem ještě na schodech. V kuchyni totiž úspěšně vládla moje mamka.
" Copak se děje? ", zeptala se a otočila se na mě.
" Ty vaříš. "
" A to je špatně? ", zeptala se překvapeně.
" Ne, ale dnes jsem chtěla vařit večeři já. ", řekla jsem sklesle.
" Aha. No jestli se ti chce tak moc vařit, můžeš mi pomoct. ", navrhla mamka.
" Jistě mami, ráda. Co mám dělat? "
" Pro začátek můžeš oloupat brambory. "
" Dobře. "

Vzala jsem vše potřebné pro loupání brambor, sedla jsem si ke stolu a dala se do práce.

" Ti noví sousedi jsou sympatičtí, viď? ", zeptala se mamka po chvíli.
" Ano, jsou moc milí. ", odpověděla jsem prostě.

Nechtěla jsem se o nich bavit, chtěla jsem přijít na jiné myšlenky, proto jsem se přeci rozhodla vařit.

" Liss má opravdu rozkošné děti, že? "
" Ano, Lilly a Logan jsou rozkošní. "
" A co Aaron? "
" Aaron? "
" Ano, Aaron. Co na něj říkáš? Je velmi pěkný. Nelíbí se ti? "
" Mami! Vždyť ho vůbec neznám! "
" Na to, aby se ti líbil, ho znát nemusíš. "
" Já nevím, mami. On je na můj vkus moc … galantní. Jako by žil v době před sto lety. Viděla si, jak mi políbil ruku."
" Všimla jsem si. Dnes se to u chlapců často nevidí, ale není to nic špatného. "
" To není, jen … je to divné. Na dnešní dobu myslím. "
" Divné! Divné! Dnešní chlapci se nechávají tetovat a mají piercingy všude po těle a nikomu to divné nepřipadá. Ale galantnost je divná! Kam ten svět jen spěje. ", rozčilovala se mamka.
" Musíme se o tom ještě bavit? ", nadhodila jsem a snažila se tak změnit téma našeho rozhovoru.
" Ne, nemusíme, když nechceš. Už máš ty brambory? "
" Ano, hotovo. ", vzala jsem misku s oloupanými bramborami.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbil se vám tento článek?

Ano 60.5% (75)
Ne 39.5% (49)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama