The Dark Valley - 2. kapitola 2/8

26. srpna 2011 v 18:21 | Verynkaaa |  The Dark Valley
Vypadalo to, že se usmívá, ale bylo to moc křečovité. Po chvíli jsem si všimla, že mu v ústech něco odráží měsíční svit. Zahleděla jsem se, ale neviděla jsem nic jiného než zuby. Ano, byly to dva zuby, které byly viditelně delší a ostřejší, než ty ostatní. Zdálo se mi, že špatně vidím. Viděl, že si nejsem jistá, tak přistoupil opět ke mně.



" Chceš si sáhnout? ", nabídl mi.
" Kdyby ti to nevadilo. "
" Vůbec ne. Jen prosím … opatrně. "

Pohladil mě po tváři a pak mi zvedl ruku. Uchopil moje prsty, otevřel svá ústa a pomalu je do nich vsunul. Ruku mi vedl on. Přejížděla jsem po jeho zubech a po chvíli jsem ucítila krátkou ostrou bolest. Vytrhla jsem mu svou ruku z jeho a podívala se, co bylo zdrojem té bolesti. Na bříšku prstu jsem měla malou ranku, z které vytékala krev. Bylo mi jasné, co ji způsobilo. Skutečně měl velké zuby a byly tak ostré. Jako zuby nějakého zvířete či predátora. V hlavě mi kolovaly různé myšlenky. Hledala jsem nějaké logické vysvětlení, ale nic mě nenapadalo. Podívala jsem se na něho a viděla jsem, že má zavřené oči a zhluboka dýchá. Pak je otevřel a podíval se na mě.

" Jsi v pořádku? ", zeptala jsem se.
" Brzy budu. ", řekl a pořád ztěžka dýchal. " Už víš, co jsem? ", zeptal se po chvíli.
" Ne, to nevím. Jsem čím dál víc zmatená. ", odpověděla jsem na jeho otázku.
" Dobře, tak přemýšlej. Jsi chytrá, přijdeš na to. Tvé podvědomí, už ví. "
" Tak mi nějak napověz, protože já opravdu netuším. "
" Pověz mi, co tě napadne, když si dáš dohromady ostré zuby, rychlost, čtení myšlenek, pocitů a to nejdůležitější … krev? "
" Cože? Krev? ", zeptala jsem se a zalapala jsem po dechu.
" Ano. Soustřeď se. "
" Já … já … nevím. Je … to … divné. Nedává mi to smysl. Já … napadá mě jen jedno vysvětlení, ale to je nemožné. ", vykoktala jsem.

" Nic není nemožné. Tvé vysvětlení je správné. ", řekl vážně.
" Co? Ty nemůžeš být … to … není možné. ", vyděšeně jsem na něho zírala.
" Je to pravda, podívej se na tohle. ", řekl a běžel k mostu.

Nebo bych spíš měla říct, letěl. Byla vidět jen rozmazaná šmouha. Než jsem se za ním stihla otočit, byl už zase u mě a podával mi květinu, kterou utrhl u mostu.

" Tak co, už mi věříš? "
" Ale vždyť neexistují! ", snažila jsem se mu vysvětlit.
" A já jsem co? ", zeptal se s nešťastným smíchem.
" Tím si právě vůbec nejsem jistá. "
" Co mám ještě udělat, aby si mi uvěřila? ", zeptal se a zoufale se mi zadíval do očí.

Napadala mě jen jedna věc, která by dokázala potvrdit moje podezření. K tomu, abych uvěřila, že je skutečně … upír, by mi musel prokousnout hrdlo. Při téhle myšlence se mi hrdlo sevřelo. Viděla jsem, jak se zamračil a ztuhl.

" To ne. Musí být jiný způsob, kterým bych ti mohl dokázat to, že jsem to, co jsem. "
" Když tohle je tak nereálné, že se tomu prostě nedá věřit. "
" Řekla jsi, že mi budeš věřit! Lhala jsi mi? Tomu zase nevěřím já! ", řekl rozzlobeně.
" Ty víš, že jsem ti nelhala. Přečetl sis to v mojí mysli, nebo ne? "
" Ano. ", řekl už téměř klidně. " Ty jsi můj osud. Jsi mi souzena. Na tobě závisí celý můj život. Chápeš? Musíš mi to věřit. ", řekl téměř nešťastně.

" Poslední dobou nechápu vůbec nic. Nechápu nic, co se stalo dnes, abych byla přesná. ", odpověděla jsem.
" Dobrá, vysvětlím ti tedy teď všechno, co je ti nejasné. ", řekl a už měl zase ten vážný výraz. " Radši se na to posadíme. ", řekl a posadil se na lavičku kousek od řeky.

" Asi před dvaceti lety, jsem žil v Anglii. Seznámil jsem se tam s nádhernou ženou. Jmenovala se Margueritte. Byla Francouzska. Zamiloval jsem se do ní a ona mi dávala najevo, že jí také nejsem lhostejný. Nějakou dobu jsme se spolu scházeli a poté jsme spolu dokonce utekli z domova. Moc jsem ji miloval. ", řekl, sklopil oči a v jeho výrazu jsem poznala bolest.

Pak pokračoval.

" Byla velmi krásná. Měla tmavé vlasy a pleť popelavě šedou. Rty měla plné a krvavě rudé. Jednoho večera, když jsme šli domů z divadla, mě chytila za ruku a odvedla mě do temné uličky v odlehlé části města. Začala mě líbat. Její polibky byly tak vášnivé a dychtivé, skoro bych řekl až hrubé. ", opět na chvilku přestal vyprávět a jeho výraz se ještě více podobal člověku, kterému něco působí neskonalou bolest.

Vzala jsem ho za ruku a snažila se ho utěšit.

" Nemusíš mi to říkat, když ti to působí takovou bolest. "
" Musíš to vědět. Jednou bych ti to stejně musel říct. ", odpověděl, zhluboka se nadechl a pomalu pokračoval ve vyprávění.
" Myslel jsem, že mi chce dokázat svou lásku, ale pletl jsem se. Začala mě líbat na krk a já ucítil ostrou, palčivou bolest. "
" Kousla tě? ", zeptala jsem se nevěřícně.
" Ano. "
" Chtěla tě přeměnit na upíra. ", doplnila jsem ho.
" Ne, právě, že ne. "
" A proč tě tedy kousla? "
" Ze stejného důvodu, jako všichni upíři. Chtěla mě zabít. Chtěla mou krev. "

V šoku jsem na něho zírala.

" Ale nezabila tě. "
" Ne, protože jí vyrušili. "
" Vyrušili? "
" Ano. Nestihla vysát všechnu krev, proto jsem nezemřel, ale stal se ze mě upír. "
" Kdo ji vyrušil? "
" Jedna mladá dívka, kterou jsem znal z knihovny ve městě. Byla zvláštní. Zajímala se o vše, co se upírů týkalo, a četla všechny knihy o upířím životě. Když mě poprvé viděla s Margueritte, úplně ztuhla a pak za mnou pořád chodila a chtěla mě před ní varovat. Poznala, že je upírka. Jenže já ji neposlouchal, tak nás pořád sledovala. Myslel jsem si, že je blázen. Ostatně jako všichni ve městě. "
" Jak se jí podařilo donutit Margueritte, aby tě nezabila? ", zeptala jsem se.
" Jediným způsobem, kterým to bylo možné. Zabila ji. "
" Cože? Jak? "
" Vrazila jí kůl přímo do srdce. "
" Bože. Byla hodně odvážná, že ano? "
" Ano to byla a pořád je. "
" Ještě žije? Ona to přežila? ", zeptala jsem se.
" Ano, přežila a ty ji také znáš. ", informoval mě.
" Znám ji? ", zeptala jsem se naprosto šokovaná.
" Ano, ještě kratší dobu než mě. "

Začala jsem přemýšlet a ani mi nedalo moc práce přijít na to, o kom Aaron mluvil. Pak mě to napadlo.

" Liss? "
" Ano, Liss. ", odpověděl a pokračoval dál v příběhu.
" Margueritte shořela v plamenech a já tam zůstal ležet v bezvědomí. Liss věděla, že k lékaři mě vzít nemůže, tak mě odvedla k sobě domů a tam mě sama ošetřila. Za pár dní jsem se zotavil, ale byl jsem hrozně slabý a trýznila mě žízeň. Žízeň mě trápila natolik, že jsem se pokusil zabít Liss, naštěstí jsem byl slabý a ona se mi ubránila. Bohužel její pes neskončil tak šťastně. Jeho krev mě trochu posilnila, ale pořád jsem měl žízeň. Vydal jsem se tedy hledat další oběť. Zabil jsem pár lidí a má žízeň uhasla. Alespoň na čas. ", řekl sklesle. " S Liss jsme si brzy vybudovali velmi dobrý přátelský vztah a já zjistil, že se mě nemusí bát, ani když mám žízeň. Byl jsem jí tolik vděčný za to, co pro mě ten večer udělala, že jsem ji nemohl zabít. Byla můj jediný přítel a jediný člověk, který o mě znal pravdu. Jenže se do mě zamilovala. Věděla, ale že já její city nemůžu opětovat, smířila se s tím a vydávali jsme se ve městě za sourozence. Za několik let, jsem se naučil odolávat lidské krvi a ovládat svou žízeň. Začal jsem studovat a hledal jsem nejrůznější informace o upírech. Liss mi také ledacos objasnila. Našla si přítele, vzali se a ona otěhotněla. Za čas začalo být Thomovi i lidem kolem divné, že vypadám pořád stejně. Liss už nevypadala jako moje sestra, ale spíš jako moje matka, tak jsme Thomovi řekli pravdu a pak jsme se odstěhovali. V novém městě jsem se začal vydávat za syna Liss a Thoma, a pak se narodila Lilly. Když Lilly s Loganem trochu povyrostli, museli jsme se opět odstěhovat a tak jsme tady. ", řekl a usmál se na mě. " Ale abych ti objasnil, proč jsme se přistěhovali zrovna sem, musím se vrátit do doby, kdy jsem studoval. Tím ti také objasním, co myslím tím, že jsi můj osud. ", podíval se mi do očí a pokračoval. " V jedné staré knize o upírech jsem našel jeden velmi starý text. Poté, jsem se na všechny ty verše zeptal Liss, ta mě poslala za jedním velmi starým upírem Maurim a ten mě ujistil, že to tak skutečně je a že je to nevyhnutelné. "
" Co tam bylo napsané? ", zvědavě jsem se zeptala.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbil se vám tento článek?

Ano 60.5% (75)
Ne 39.5% (49)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama