The Dark Valley - 10. kapitola 5/5

27. září 2011 v 10:59 | Verynkaaa |  The Dark Valley
" Ahoj, já jsem Danielle. "
" Ahoj, rád tě poznávám. Já jsem Jaydon. "
" Jaydon? To je americké jméno. Ty nejsi odsud? ", zeptala jsem se překvapeně.
" Ne, narodil jsem se v Kalifornii. Po přeměně jsem se dozvěděl o tomhle klanu a přijel jsem do Finska. "

Jen jsem užasle přikyvovala.



" Naučil jsem všechny tyhle upíry pořádně anglicky. ", řekl se smíchem.
" Aha. ", řekla jsem a pousmála jsem se.

" Ahoj, Jaydone! ", přerušil náš rozhovor Aaron.
" Aarone! ", zvolal Jaydon a objali se. " Rád tě zase vidím! ", pokračoval nadšeně.
" To já tebe taky, Jaydone. "
" Máš nádhernou a milou přítelkyni. "
" Já vím, ale je i vyjímečně chytrá. "
" O tom nepochybuji. ", řekl Jaydon a usmál se na mě.

Všichni jsme se posadili ke stolu a Hellä začala podávat jídlo v uzavřených podnosech. Teprve v ten okamžik jsem si uvědomila, že jsem přijala pozvání na večeři k upírům.

" Proboha, co budou jíst oni? ", napadlo mě s hrůzou.

Aaron si mé nervozity všiml. Chytil mě pod stolem za ruku a podíval se na mě.

" Poslouchají tě? ", pomyslela jsem si.

Aaron rychle a nenápadně naznačil, že si můžeme promluvit.

" Oni budou jíst také? "

Aaron přikývnul.

Ještě víc jsem znervózněla. Neuměla a ani jsem si nechtěla představit, co nebo koho budou mít k večeři. Nervózně jsem pozorovala Hellu, jak nadpozemskou rychlostí kmitala kolem stolu, a než jsem stihla zaregistrovat, měla jsem před sebou na talíři jídlo. Normální lidské jídlo. Když jsem prozkoumala svůj talíř, podívala jsem se na Aarona a následně na jeho porci. Měl naprosto to samé. Snažila jsem si nenápadně prohlédnout talíře všech ostatních, ale moc se mi to nedařilo.

" Je vše v pořádku, Danielle? ", zeptala se Hellä, když jsem nepřítomně zírala na její talíř.
" Ehm … ano. Vypadá to skutečně skvěle. ", pochválila jsem večeři se snahou zamaskovat své překvapení.
" Vařila jsem sama, doufám, že ti bude chutnat. "

Pořád jsem byla nervózní, ale také zmatená.

" Vážně ti nic není? Jsi bledá. ", zeptal se Mauri a všichni ke mně obrátili svou pozornost, což ve mně vyvolávalo ještě větší úzkost.

Všimla jsem si, jak se Hellä začala soustředit na Aarona.

" Proboha, nenapadlo nás, že si jí to ještě neřekl. ", řekla Hellä vyděšeně.
" O čem to mluvíte? Co mi Aaron ještě neřekl? ", zeptala jsem se velmi rozrušeně.

V tu chvíli mi jen bleskla hlavou myšlenka, že mi Aaron neřekl, že mám být dnešním hlavním chodem.
Aaron se na mě okamžitě otočil a udiveně na mě zíral.

" Jak tě tohle mohlo vůbec napadnout? ", zeptal se mě nazlobeně. " Myslel jsem, že mi věříš. ", pokračoval.
" Uklidni se, Aarone. Je příšerně vyděšená. Měl si jí to říct. ", řekl Mauri.
" Takové věci, bys jí neměl zatajovat, zbytečně ji tím stresuješ.", dodal Yrjö.
" Neměl bys jí zatajovat nic, co se našeho druhu týká. ", vmísila se do rozhovoru Hellä.
" Zapoměl jsem jí to říct, nepřipadalo mi to důležité. ", obhajoval se Aaron.
" Naprosto souhlasím s Hellou. Tohle je maličkost, ale mohla by na neinformovanost krutě doplatit. ", dodala Leena.
" Všechno, co potřebuje vědět, už ví. Ty méně důležité věci jí můžu říct po přeměně, až na to bude čas. ", odpověděl jí Aaron zvýšeným a nazlobeným hlasem.

Byla jsem čím dál víc nervózní a rozrušená. Doslova jsem panikařila. Rozhovor, který tu spolu vedli, mě stále více mátl a já myslela, že se snad zešílím strachem. Nevěděla jsem, co si mám myslet. Proč mi Aaron něco zatajil a hlavně, co to bylo?

" Přestaňte se dohadovat a řeknětě konečně Danielle, o co jde. Nevidíte, že je těsně před zhroucením? Kvůli takové prkotině ji necháte zešílet strachy? Vždyť ona je sama v místnosti plné upírů a absolutně netuší, o čem se tu bavíte! ", okřikl je Jaydon.

Všichni zírali na křičícího Jaydona a pak svou pozornost obrátili na mě.

" Danielle, moc mě mrzí, že jsme tě tak vyděsili. ", omlouvala se Hellä za všechny a přešla pomalu ke mě.
" Co mi Aaron neřekl? Můžete mi to někdo konečně říct? ", řekla jsem z rozklepaným hlasem.
" Upíři mohou jíst lidské jídlo. ", řekl Aaron " Nepotřebují ho, ale mohou ho jíst. ", pokračoval.

Když tohle vyslovil, všechen strach opadl, jako kdybych byla zasypaná kamením, z kterého mě náhle někdo vytáhnul. Ale byla jsem na Aarona rozzlobená, že mi to neřekl. Opravdu to byla jen maličkost, ale vyděšená jsem byla pořádně. Jen ten pocit neinformovanosti, ve mně vyvolával strach a úzkost.

" Příště mi řekni i to, co považuješ za zbytečné, ušetříš mě tím před infarktem. ", řekla jsem přísným hlasem.
" Omlouvám se, Danielle. "
" Nechme to teď být. Byla by škoda, kdyby večeře vystydla, když si s ní Hellä dala takovou práci. ", řekla jsem a ukrojila jsem kousek ze své porce.

Ostatní začali také večeřet a u stolu nebylo slyšet nic, než cinkání příborů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbil se vám tento článek?

Ano 60.5% (75)
Ne 39.5% (49)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama