The Dark Valley - 5. kapitola 2/8

3. září 2011 v 17:56 | Verynkaaa |  The Dark Valley
" Nedovolím jim, aby tě odpojili i za cenu, že jim budu muset říct pravdu. "
" To nesmíš. Vidíš, jak na to zareagovali moji rodiče, co myslíš, že se stane, když to řekneš doktorům? Nesmíš jim to říct. "
" Udělám všechno proto, abys žila. "
" Proč si to mým rodičům řekl? "
" Nechtěli mě k tobě pustit. ", vysvětlil mi.
" Ale teď tě ke mně také nechtějí pustit. "
" Nechtějí, abych s tebou byl sám, ale mohu u tebe být, když jsou tu oni. "
" Jak to vzali? "
" Nejdřív tomu nevěřili, stejně jako ty, ale pak pochopili. "
" Jak? "


" Promluvili si s Liss a ona jim vše vysvětlila. Vzali to poměrně dobře a za čas se smířili s tím, že jejich dceru miluje upír. "
" Řekl si jim i o přeměně, že? "
" Ano. Nechtějí, abych tě přeměnil. Souhlasil jsem, že tě nepřeměním a za to mi dovolují navštěvovat tě. "
" Lhal si jim? "
" Musel jsem. "
" Jistě. Neměli by se tím zatěžovat. Dost na tom, že jsem tři roky v kómatu. "
" Jak se cítíš? Myslím fyzicky. "
" Vnímám doteky, ale nejsem schopná se ani pohnout. Děsí mě to. "
" Napravíme to. "
" Jak? "
" To ještě nevím, ale něco vymyslím. ", řekl zamyšleně a odmlčel se.
" Můžeš mi nějak pomoct? Myslím upířím způsobem? "
" Tím si právě nejsem jist. Musím se zeptat. "
" Liss? "
" Ne, ta v tomhle ohledu nebude vědět víc, než já. "
" Tak koho? "
" Mauriho. "
" Koho? ", zeptala jsem se nechápavě.
" Mauri je hodně starý a zkušený upír. Už jsem ho před tebou zmiňoval, když jsme se bavili o přeměně. Tehdy mi vysvětlil vše, co se přeměny týká, myslím, že by mohl něco vědět i o tomhle. "
" Kdy za ním půjdeš? "
" Poletím dnes v noci, abych se brzy vrátil. "
" Poletíš? Kam? "
" Mauri, jak už jeho jméno vypovídá, je Fin. Musím za ním do Finska. "
" Tak daleko … "
" Vím, Danielle, ale mohl by nám pomoct. "
" Jistě. Kdy se vrátíš? "
" Nevím. Zítra večer, možná pozítří ráno. "

Povzdychla jsem si.

" Jak mám do té doby zabránit tomu, aby mě odpojili? "
" Pokusím se lékaře přemluvit, aby ti ještě jednou udělala všechna vyšetření. "
" Myslíš, že to vyjde? "
" Doufejme. Řekni mi, jak dlouho vnímáš, co se kolem tebe děje? "
" Dnes jsem poprvé vnímala okolí. Slyšela jsem doktora, jak se baví s mými rodiči o tom, že mě chtějí odpojit. "
" Takže Stevea, jsi nevnímala? "
" Kdo je Steve? "
" Steve je tvůj bráška. Tvoje mamka byla těhotná, když se ti stala ta nehoda, vzpomínáš? "

Musela jsem mít opravdu poškozený mozek, zapomínala jsem poměrně důležité věci.

" Úplně jsem na to zapomněla! Takže mám brášku, jo? "
" Ano a je ti podobný. ", řekl něžně.

Kdybych ho mohla vidět, jistě by se zrovna usmíval.

" Tak ráda bych ho viděla. "

Byl to pro mě trochu šok. Neviděla jsem ani, jak mamce rostlo bříško a najednou mám už dvouletého brášku. Byla jsem nešťastná, že jsem tohle všechno zmeškala, byla jsem nešťastná z představy, že nikdy nepoznám svého brášku. Chtělo se mi tak moc plakat. Tolik jsem ho chtěla poznat.

" Ty pláčeš! ", vykřikl náhle Aaron.

" Zavolám lékaře, dokud pláčeš! To je jediná možnost, jak je přesvědčit a získat čas. ", zvolal náhle.

Čekal, snad na mé schválení, ale čas bylo právě to, co jsme neměli.

" Tak běž! Rychle! ", pobídla jsem ho ve své mysli.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbil se vám tento článek?

Ano 60.5% (75)
Ne 39.5% (49)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama