The Dark Valley - 6. kapitola 1/4

13. září 2011 v 20:35 | Verynkaaa |  The Dark Valley
6. Komplikace



Zaslechla jsem, jak se otevřely dveře od mého pokoje a pak se ozvaly hlasy.
" Neměli bychom přijít později? Měla by se vyspat. Je po náročném vyšetření. ", řekla žena.
Podle hlasu jsem poznala, že se jedná o Liss.
" Přála si, abych tě přivedl. Asi byla unavená. Chvilku počkáme. ", odpověděl jí Aaron.
Pak jsem se probudila.
" Vidíš, už se probudila. ", řekl Aaron, přistoupil ke mně a políbil mě na čelo.
" Tak jsme tady. ", řekl a bylo na něm vidět jak je nervózní.
Pomohl mi posadit se a sedl si na okraj postele. Liss si přisunula židli, která stála opodál a také se posadila.
" Ahoj Liss. ", pozdravila jsem ji.
" Ahoj Danielle. Co se děje? Aaron mi říkal, že se mnou oba chcete mluvit o něčem důležitém. "
" Ano, to je pravda. Aaron má jisté podezření a já ho přesvědčila, aby ti o tom řekl. "
Liss ztuhla. Nevěděla, co má od nás čekat. Vyděšeně se na mě podívala a pak svoji pozornost obrátila na Aarona.
Snažila jsem se změnit svou polohu, ale svaly mi moc nesloužily. Aaron zachytil moje marné snažení a pomohl mi. Záda a hlavu mi podložil polštáři a pak se zhluboka nadechl.
" Já si myslím, že se v našem blízkém okolí vyskytuje vampýr. ", začal Aaron opatrně.
" Vampýr? V Dark Valley? ", zeptala se Liss udiveně.
" Ano. Zřejmě vycítil, že plánujeme přeměnu. "
" Pak ho musíme zničit dřív, než zničí on nás. ", řekla Liss.
" Právě v tom je ten háček, Liss. ", vmísila jsem se do debaty.
" Proč? Vím přesně jak zlikvidovat vampýra. "
" Aaron si totiž myslí, že ten vampýr je … Logan. ", řekla jsem a sledovala její reakci.
" Logan? Jak jste na to proboha přišli? ", zeptala se rozčíleně.
" No, Logan mě nenávidí. ", řekla jsem.
" To není pravda! Jen si na tebe ještě nezvykl. Říkat, že tě nenávidí je trochu přehnané, nemyslíš? "
" Skutečně ji nenávidí, Liss. Cítil jsem to. ", vmísil se do naší rozepře Aaron.
" Jak cítil? ", zeptala se.
" Cítil jsem jeho pocity a četl jeho myšlenky. Byly vážně zlé a plné nenávisti k Danielle. "
Liss ztuhla a byla v šoku.
" Dokážeš mu číst mysl? ", zeptala se.
" Jen někdy. Už si ji přede mnou dokáže chránit. ", odpověděl jí Aaron.
" Není tedy pochyb. Logan je vampýr. ", řekla Liss nešťastně.
Liss byla hodně zaskočená. Bylo na ní vidět, že jí hodně zasáhlo to, co jsme jí s Aaronem řekli.
" Co budeme dělat? ", zeptala jsem se.
" Tak to opravdu netuším. Nechci přijít ani o jednoho z vás. ", řekla a téměř se rozplakala.
Bylo mi jí líto. Přesně jsem věděla, jak se cítila. Musela si zvolit, stejně tak, jako já. Jenže moje volba byla jednodušší, než ta Lissina. Mohla jsem si vybrat mezi Aaronem a smrtí. Liss čeká těžší volba. Musí si vybrat mezi vampýrem a upírem. Vybrat si mezi smrtí svého syna a smrtí jejího dlouholetého přítele, kterého zná dlouhá léta, kterého považuje za člena rodiny a s kterým sdílí tajemství temnější, než cokoliv, spolu s jeho přítelkyní. Se mnou.
Také jsem se tím velmi trápila. Věděla jsem, že musíme najít nějaké řešení. Pokud tedy existuje.
" Je nějaká jiná možnost, než něčí … smrt? ", zeptala jsem se opatrně.
" Já nevím! Nevím! ", vykřikla rozzuřeně a pak propukla v nešťastný pláč.
Aaron ji objal a začal ji konejšit.
" Liss, to bude dobré! Najdeme nějaké řešení! Nějak to obejdeme! Slibuji. "
Ale přes všechnu snahu, se mu Liss uklidnit nepodařilo. I přes všechnu upíří sílu, kterou disponoval, se mu Liss vytrhla a utekla pryč z mého pokoje. Aaron se na mě naléhavě podíval a já pochopila.
" Běž, Aarone! Rychle! Teď tě potřebuje víc než já. "
Otočil se a vyběhl za Liss. Takhle jsem Liss ještě neviděla. Vždycky byla šťastná a usměvavá. Tohle nebyla ta Liss, kterou jsem znala.
Byla jsem unavená z řešení stále nových problémů, které vznikaly, jako rostly houby po dešti. Jeden vyřešíte a další tři se objeví. Neměla jsem sílu nad tím přemýšlet, protože jsem věděla, že bych to stejně nijak nevyřešila. Věděla jsem toho o upířím světě jen trochu a o vympýrech jsem se dozvěděla teprve před pár hodinami. Neměla jsem ani nejmenší ponětí, co dělat. Jak se zachovat. A nevěděla to ani Liss. O to víc mě tahle situace znepokojovala. Neměla jsem sílu dál bojovat s únavou a podlehla jsem.
V noci jsem slyšela, jak na mě mluví nějaká žena. Otevřela jsem oči a ve světle lampičky jsem uviděla zdravotní sestru.
" Slečno Matthewsová, probuďte se. Musíte si vzít léky. "
" Už jsem vzhůru, sestro. "
" Výborně. "
Obešla mou postel a sehnula se. Pohnula nějakou pákou pod postelí a v tu chvíli se vrchní část postele začala pomalu zvedat. Za okamžik jsem seděla a sestra mi podávala kelímek s léky.
" Tady, slečno. "
" Děkuju. Můžete mi ze stolku podat hrneček s vodou? "
" Jistě, slečno. ", odpověděla sestra a podávala mi vodu.
I když byl hrneček plastový, měla jsem problém ho udržet. Spolkla jsem poslední pilulku a hrneček jsem podala sestře. Položila ho na stolek a chtěla odejít.
" Sestro? "
" Ano? "
" Kolik je hodin? "
" Bude půlnoc, slečno. "
Najednou jsem si uvědomila, že vlastně ani nevím co je za den. Vlastně jsem nevěděla ani co je za měsíc a rok.
" A můžete mi říct co je za datum? Myslím měsíc i rok. "
" Dnes je 19. dubna 2010, slečno. "
" Děkuju. "
" Teď se vyspěte, zítra Vás čeká náročná rehabilitace. ", řekla a zhasla světlo nad postelí.
Odešla, já jsem se položila, zavřela oči a pomalu mi začínalo docházet, že ten den to bylo přesně tři roky od mé nehody, kvůli které jsem dnes tady. Což znamenalo, že za pár dní mi mělo být třiadvacet let. Chystala jsem se znovu usnout. Najednou jsem ucítila jeho vůni. Otevřela jsem oči a on seděl potmě vedle mé postele. Díval se do země a držel mě za ruku. Zřejmě si myslel, že spím.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbil se vám tento článek?

Ano 60.5% (75)
Ne 39.5% (49)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama