The Dark Valley - 11. kapitola 3/5

4. října 2011 v 11:16 | Verynkaaa |  The Dark Valley
" Nechoď. ", žádal mě.
" Musím si v hlavě srovnat, jestli jsi vážně tak hloupý, že sis tohle o mě mohl myslet. ", řekla jsem a chtěla jsem se mu vykroutit ze sevření, ale on mě nepustil.


" Nemůžeš vědět, jak bys zareagovala, kdybys věděla všechno. "
" To ani ty. Co bych se mohla dozvědět horšího, než že mě vampýr chce zabít i s mým upířím osudem? Nemyslíš si, že už jsem toho vydržela hodně? Jen tak něco, už mě nerozhází. "
" Chceš, abych ti vše pověděl, je to tak? "
" Ano. "
" Dobrá, vše ti vysvětlím. "
" Ale až zítra, vážně už jsem unavená. "
" Nechci, abys usínala rozzlobená. "
" Nejsem rozzlobená, jen … tě nechápu. Jako bys mě vůbec neznal. Víš, že mi můžeš říct všechno. Odpustila jsem ti, že si zabil ženu na naší terase. Vážně si myslíš, že bych to dokázala, kdybych tě nemilovala? Bylo víc důvodů, kvůli kterým jsem tě mohla opustit. Ale zůstala jsem. Protože tě miluju a mrzí mě, že si myslíš něco jiného. ", řekla jsem a využila jsem toho, že jeho sevření povolilo.

Vyškubla jsem mu svou ruku ze sevření a šla jsem do svého pokoje. Posadila jsem se na postel a plakala jsem. Vážně jsem tomu nedokázala uvěřit. Celé ty roky, mohl číst moje pocity, a přesto se zachoval takhle. Nevěřil mi mou lásku? To by měnilo naši situaci. A hodně.

Věděla jsem, že je pořád za mými dveřmi. Nemohla jsem ho slyšet, ale věděla jsem, že tam stojí. Vstala jsem z postele a šla jsem ke dveřím. Otevřela jsem je a podívala se na něho.

" Vážně mi nevěříš, že bych tě nikdy nemohla opustit? Vážně věříš tomu, že bych od tebe prostě utekla? ", řekla jsem a slzy mi stékaly po obou tvářích. " Jak tomu můžeš věřit ty, když já tomu nevěřím? "

Objal mě a já jen stála na místě a slzy mi dál tekly po tvářích. Neobjala jsem ho na oplátku...nemohla jsem.

" Nevěřím tomu. Už ne. Byl jsem hlupák, že jsem na to mohl vůbec pomyslet. ", šeptal mi do ucha.
" Tolik si mi tím ublížil, Aarone. "
" Já vím, Danielle. Moc mě to mrzí, vážně moc. "

Snažil se mě uklidnit, abych už neplakala, ale já jsem si nemohla pomoct. Plakala jsem a byla jsem tolik vyčerpaná. Objala jsem ho jednou rukou, přitiskla jsem se k němu blíž a pořád jsem mu špitala do ucha.

" Miluju tě a nikdy tě neopustím. Miluju tě, miluju tě, miluju tě, … "
" Já vím. ", slyšela jsem ho odpovědět.

Vysílením se mi podlomila kolena a Aaron mě zachytil, abych neupadla. Zvedl mě do náruče a nesl mě do mého pokoje. Položil mě na postel a přikryl mě přikrývkou. Stále jsem plakala.

" Neplač, Danielle. Prosím … ", slyšela jsem ho říkat, když se nade mnou skláněl.
" Zůstaň tu se mnou, prosím. Nechoď pryč. ", prosila jsem ho mezi vzlyky.
" Zůstanu tady. ", řekl a vklouznul ke mně do postele.

Přitiskla jsem se k němu a objala jsem ho kolem pasu. On mě rukou hladil ve vlasech a líbal mě na temeno a konejšil mě. Po chvíli jsem vysílením usnula.


Ráno mě probudilo slunce, které prozářilo celý můj pokoj. Posadila jsem se a podívala jsem se na Aarona, který si prohlížel má CD.

" Dobré ráno, Danielle. "
" Dobré ráno. Co tam děláš? ", zeptala jsem se.
" Prohlížím si tvoje CD. "
" A proč? "
" Abych se dozvěděl víc o tvém hudebním vkusu. "
" A na co si přišel? "
" Že my dva máme skutečně velmi podobný vkus, co se hudby týče. "
" Vážně? Tak to jsem ráda. Není moc lidí, kteří by sdíleli můj hudební vkus. "
" Ale já nejsem člověk. ", řekl s úsměvem a šel směrem ke mně. " Jsem krvežíznivý upír. ", dodal a stále se usmíval.
" Ne. Jsi MŮJ krvežíznivý upír. ", opravila jsem ho.
" Tak to hned zní lépe. ", řekl, posadil se ke mně a políbil mě.

Dívala jsem se na něj, jak sedí v tom slunečním světle a v hlavě se mi vynořila jedna otázka.

" Jak to, že ti nevadí slunce? ", zeptala jsem se.

Aaron se hlasitě zasmál.

" Co? ", zeptala jsem se a také jsem se lehce pousmála.
" To, že upíři nemohou na sluneční světlo, je jen jeden z mnoha mýtů. "
" Je to mýtus? "
" Ano, vzniklo to proto, že lovíme v noci. Ale my lovíme v noci, abychom neprozradili svou existenci. "
" Tak to se mi ulevilo. "
" Proč? ", zeptal se nechápavě.
" Nemusím se bát, že mi na slunci shoříš. "

Aaron se jen usmál a pak vstal.

" Kam jdeš? ", zeptala jsem se.
" Připravit ti snídani. Nesmím zanedbávat tvoje lidské potřeby. ", řekl s úsměvem a odešel z mého pokoje.

Vstala jsem z postele a šla jsem se umýt. Vrátila jsem se zpět do pokoje a nakoukla jsem do skříně, abych zjistila, co si dnes obléknu. Najednou jsem uslyšela známý zvuk, který vycházel z mého nočního stolku. Otevřela jsem šuplík a na displayi mého mobilu, bylo označení pro příchozí zprávu. Znervózněla jsem. Kdo by mi mohl psát? Všichni si myslí,že jsem stále v kritickém stavu v nemocnici. Dala jsem se do čtení.

DANIELLE, MŮŽEŠ MI VYSVĚTLIT, PROČ SI VŠICHNI MYSLÍ, ŽE JSI V NEMOCNICI, KDYŽ TO NENÍ PRAVDA? A KDE VŮBEC JSI? CO SE DĚJE? SLYŠELA JSEM O TVÉM ROZCHODU S AARONEM, ALE NEVĚŘÍM TOMU. TAKOVOU TĚ NEZNÁM. JSI S NÍM? PROSÍM OZVI SE. MAGGIE

Upustila jsem mobil na zem a v šoku jsem na něj zírala.

" Jak se to Maggie proboha dozvěděla? ", ptala jsem se sama sebe.
" Co se stalo? ", zeptal se Aaron, který se náhle objevil v mém pokoji a zíral na mobil, ležící na zemi.

V šoku jsem se posadila na postel a zírala jsem do neznáma. Aaron zvedl mobil ze země, posadil se vedle mě a začal číst zprávu. Po chvíli vydechl a položil mobil na noční stolek.

" Maggie je mnohem chytřejší, než jsem si myslel. ", poznamenal Aaron.
" Co budeme dělat? ", zeptala jsem se po chvíli.
" Musíme jí říct pravdu. Nesmí dál rozšiřovat, že jsme spolu. "

Přikývla jsem.

" Zavolej jí.", požádal mě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbil se vám tento článek?

Ano 60.5% (75)
Ne 39.5% (49)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama