The Dark Valley - 12. kapitola 3/5

9. října 2011 v 11:43 | Verynkaaa |  The Dark Valley
" Souhlasím. ", podpořila můj návrh Hellä.
" Já taky. Je to nesmysl, moc jsem se tím nechala strhnout. ", přidala se Leena.


" Výborně. Tak o čem se chcete bavit? "
" Co kluci? ", navhla Leena. " Byli nějací před Aaronem? "
" Nic, co by stálo za zmínku. Nikdy to nebylo nic vážného, ani dlouhodobého. "
" A teď se ti někdo líbí? Myslím kromě Aarona. "
" Co? ", zeptala jsem se překvapeně. " Ne, jediný, kdo se mi líbí, je Aaron, jinak bych teď nebyla na míle daleko od domova. "
" Omlouvám se, Danielle. "
" Ano, omluv ji, někdy je až příliš zvědavá. ", omlouvala ji Hellä.
" To je v pořádku. "
" Ty se, ale někomu líbíš. ", řekla Leena s uličnickým úsměvem.
" Cože? Jak ty to můžeš vědět? Navíc nikoho tu neznám, jen vaše muže a … ", zarazila jsem se u jeho jména.
" Přesně tak, líbíš se Jaydonovi a ne málo. "
" To je nesmysl. ", nesouhlasila jsem.
" Také jsem si toho všimla. ", dodala Hellä.
" Nedalo se nevšimnout si toho. ", řekla Leena a smála se.
" Jak to myslíš? ", zeptala jsem se jí.
" Všimli si toho všichni u stolu. "
" I Aaron? "

Leena přikývla a úsměv jí z tváře zmizel.

" Sakra. ", zaklela jsem.
" O nic nejde, Danielle. Jen se mu líbíš, na tom nic není. "

Přikývla jsem.

" Když už se bavíme o Jaydonovi, jak je možné, že nemá svůj osud? ", zeptala jsem se po chvíli.
" To může být z několika důvodů. Možná se jeho osud teprve narodí, nebo patří někomu jinému. ", odpověděla mi Hellä.
" Jak může jeho osud patřit někomu jinému? ", zeptala jsem se nechápavě.
" Může se stát, že jeden osud patří dvěma upírům. "
" Myslela jsem, že každý upír má svůj osud. "
" Ve většině případů ano, ale už se to několikrát stalo. "
" A jak to funguje? To Jaydon zůstane celý život sám? "
" Záleží na situaci. "
" Na jaké situaci? "
" Když se dva upíři dělí o jeden osud, navzájem o sobě nemají ani tušení. Zamíří tam, kam jsou vábeni a kde mohou svůj osud nalézt. Jeden z nich je rychlejší a tomu osud patří. Druhý upír pak přestane cítit nutkání hledat svůj osud a pak mu zbývá jen jedna možnost. Žít sám a doufat, že se pro něj narodí nový osud, popřípadě doufat, že upíra, který byl rychlejší, dostihne vampýr a zničí ho. V tom případě se u něho nutkání opět obnoví a on se může pokusit získat přízeň osudu. To, ale není moc pravděpodobné. "
" A do jaké kategorie spadá Jaydon? ", zeptala jsem se.
" Nikdo z nás to neví jistě, ale obáváme se, že s jiným upírem sdílí osud. Na nějakou dobu se od nás odpojil a žil sám. To bylo před čtyřmi lety, myslím. ", odpověděla Hellä.
" Bylo to před pěti lety, když se tady po dlouhé době objevil Aaron s Liss, Thomem a dětmi. ", opravila ji Leena.
" Ano, máš pravdu. Jeden čas tu s námi bydleli. Po roce Aaron pocítil tvoje vábení a odjeli. Chvíli po jejich odjezdu odjel i Jaydon. Prostě najednou zmizel. Mysleli jsme, že také pocítil vábení, ale za čas se vrátil a byl divný. Smutný, odtažitý a uzavřený. Nikomu neřekl, kde byl, ani co dělal. Stále tuto část svých myšlenek blokuje, nedovolí nikomu, aby se dozvěděl, co se tenkrát stalo. Všichni jsme si domysleli, že se zřejmě s někým dělil o osud a přišel příliš pozdě. Po čase se z toho trochu vzpamatoval, ale jak jistě víš, pořád je velmi uzavřený do sebe a nikoho k sobě nepustí. ", vyprávěla mi Hellä.

" Muselo to pro něj být velmi těžké. ", poznamenala jsem.
" Ano, ze začátku s tím musel hodně bojovat. "
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbil se vám tento článek?

Ano 60.5% (75)
Ne 39.5% (49)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama