The Dark Valley - 12. kapitola 4/5

10. října 2011 v 11:43 | Verynkaaa |  The Dark Valley
Lehce mi zakručelo v žaludku a Leena se hbitě vymrštila z křesla.

" Co se děje? ", zeptala jsem se.
" Máš hlad, udělám ti něco k jídlu. ", řekla a zmizela z mého pokoje.

Posadila jsem se a Hellä mi chtěla pomoci.

" To je dobré. Zvládnu to. "

Cítila jsem se už úplně v pořádku. Během okamžiku se ve dveřích objevila Leena.

" Nechcete se přesunout dolů do obýváku? Je tam víc místa. ", navrhla.
" Jistě. ", odpověděla jsem a vstala jsem z postele.

" Voníš opravdu lákavě v malém prostoru. ", vysvětlila mi Hellä s úsměvem.
" Aha. ", řekla jsem a rozpačitě jsem se usmála.



Přemístili jsme se do obývacího pokoje a Leena mi donesla jídlo a sklenici vody.

" Děkuju. "
" Nemáš zač. Snad ti to bude chutnat, nejsem tak dobrá kuchařka jako Hellä. ", omlouvala se Leena.

Jídlo jsem snědla během okamžiku a sklenku vypila do dna. Společně s Hellou a Leenou jsme si ještě nějakou dobu povídali o různých věcech a domluvili jsme si nový termín pro náš společný průzkum města.

" Chlapi jsou zpátky! ", zvolala Leena nadšeně, vymrštila se z pohovky a běžela směrem ke dveřím.

Za okamžik už dveřmi mého a Aaronova domu vcházel Aaron, těsně za ním Jaydon, Yrjö s Leenou, kterou objímal kolem pasu a Mauri.

" Ahoj, Danielle. Jak se cítíš? ", zeptal se mě Mauri.
" Jsem v pořádku, děkuju. ", odpověděla jsem.

Aaron se posadil vedle mě, vzal mě za ruku a políbil mě na tvář.
" Vážně je ti dobře? ", zašeptal mi do ucha.
" Vážně. ", potvrdila jsem a políbila jsem ho.
" Měli bychom nechat Danielle odpočinout. ", navrhla Hellä.
" Správně. Nechme Danielle, odpočinout. ", souhlasila Leena a podívala se na mě.

Pochopila jsem, že pospíchají domů, abych si s Aaronem mohla promluvit o upířích záležitostech.

" Tak se měj, Danielle. ", popřál mi Yrjö a spolu s Leenou odešli.
" Pěkný večer. ", popřála Hellä a také odcházela.
" Brzy se uzdrav. ", zavolal za mnou Mauri, když následoval Hellu.
" Děkuju. ", volala jsem za ním, ale už byl pryč.

Jediný, kdo zůstal, byl Jaydon.

" Tak já taky půjdu. Mějte se. ", řekl a odešel.

Zrak jsem obrátila od dveří zpět na Aarona. Svíral mou ruku a pozoroval ji.

" Jak ses bavil? ", zeptala jsem se.

Neodpověděl a dál pozoroval dál mou ruku s vážným výrazem.

" Co se děje? ", zeptala jsem se.
" Možná to tak nemá být. ", řekl po chvíli.
" Cože? ", zeptala jsem se ho nechápavě.
" Možná si nejsme tak souzeni, jak jsem si myslel. "
" Co to říkáš? ", zeptala jsem se nevěřícně.
" Zamysli se. Dávalo by to smysl. Všechno je proti nám. Nejdřív tvoje nehoda, pak Logan a tolik nepovedených pokusů, při tréninku. Něco nechce, abychom byli spolu a už tolikrát se nám v tom pokusilo zabránit. "
" Aarone. ", vydechla jsem nevěřícně. " To neříkej! To nesmíš říkat! ", řekla jsem a dívala jsem se mu při tom do očí.
" Ale všechno, o co se pokusíme, se nám zhatí. Něco nám brání v tom, abychom byli šťastní. "
" Já jsem šťastná, Aarone. Jsem šťastná s tebou. A jestli je něco, co se nás snaží rozdělit, pak to moc nevychází. Vždycky jsme všechno překonali. Společně. To proto, že je naše láska tak silná. Protože už tolikrát hrozilo, že přijdeme jeden o druhého a přesto jsme teď tady. Spolu. Po každé špatné události, která se nám přihodila, zesílilo naše pouto. Nesmíš pochybovat o tom, že jsme si souzeni. Kdyby to tak nebylo, už dávno by nás něco rozdělilo. ", snažila jsem se ho ujistit.
" Ale kolik zkoušek nám ještě život připraví? Co se ještě musí stát, abychom si byli jistí, že jsme byli stvořeni jeden pro druhého? ", ptal se zoufale.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbil se vám tento článek?

Ano 60.5% (75)
Ne 39.5% (49)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama