The Dark Valley - 12. kapitola 5/5

11. října 2011 v 11:43 | Verynkaaa |  The Dark Valley
" Já si jsem jistá, že jsme si souzeni. Život nám ještě připraví plno překážek a zvládnout je můžeme, jen pokud v nás budeme věřit. ", řekla jsem a držela při tom jeho obličej ve svých rukou.
" A ty v nás věříš? ", zeptal se.
" Víc, než v cokoliv. ", ujistila jsem ho.
" Pak já věřím také. ", řekl odhodlaně.
" Nic nás nikdy nerozdělí. Vždycky půjdeme životem bok po boku. "
" Navždy budeme spolu. ", doplnil mě.
" Navždy. ", souhlasila jsem a políbila ho.
" Miluju tě. ", zašeptal mi do ucha, když mě objímal.
" Taky tě miluju. "



Vymanila jsem se z jeho objetí a začala jsem se vyptávat, jak si užil den s přáteli. Vyprávěli mi, že šlido nějakého baru, kam chodili, když žil Aaron ve Finsku s Liss a dětmi. Povídali si o tom, co Aaron dělal po dobu, co se neviděli. Také se prý bavili o mě a o tom, co se nám všechno v Dark Valley přihodilo. Trochu mě zlobilo, že se o mě bavili a došlo mi, proč měl Aaron tak špatnou náladu, když se vrátili. Poslala jsem ho, aby se rozveselil a on se jen dál utápěl v problémech a vzpomínkách spolu s jeho přáteli. Také mi řekl, ža se jeli podívat na nějaké automobily, jelikož si Aaron nějaké musel pořídit, abychom nebyli odříznuti od Helsinek.

" Pořídil sis auto? ", zeptala jsem se zvídavě.
" Ano, chceš ho vidět? "
" Jasně. "
" Tak pojď. ", řekl a vedl mě před dům.

Před domem nestálo jedno, ale rovnou dvě auta. Přesněji řečeno, dva nádherní Hummeři. Oba naprosto stejní, lišili se pouze barvou. Jeden byl celý černý se stříbrnými prvky a byl to naprosto ten samý, kterého mi koupili rodiče v Dark Valley. Druhý byl stříbrný celý. Zírala jsem na ta obrovská auta, která stála u nás před domem a zabírala přinejmenším půl silnice.

" Líbí? ", zeptal se mě po chvíli Aaron, ale odpověď jsem měla již vepsanou ve tváři.

Aaron se jen usmál a díval se na mě.

" Máš plnou nádrž, takže zítra můžeš jet do města ve svém. "
" To je naprosto ... neuvěřitelný! ", zvolala jsem.
" Co? ", zeptal se Aaron pobaveně.
" Jak si mohl sehnat přesně to auto? Vypadá úplně stejně jako můj miláček! ", řekla jsem, když jsem šla blíž k Hummerům.
" Miláček? ", zeptal se Aaron pobaveně.
" Ano, byly časy, kdy jsem tak oslovovala svoje auto. Chápej, bylo moje první. ", vysvětlovala jsem s úsměvem.
" To chápu. ", řekl a smál se z plna hrdla.
" Moc ti děkuju. ", řekla jsem a políbila ho.
" Jsem rád, že máš radost. "
" Můžu se tě na něco zeptat? "
" Ty můžeš cokoliv. "
" Můžeš mi říct, kde jsi vzal peníze na dvě auta? Na tyhle dvě proklatě drahá auta? "
" Ehm … nechtěl jsem ti to říkat. "
" Co? ", naléhala jsem.
" Já jsem tak trochu … boháč. "

Vyvalila jsem na něj oči a čelist mi hluboko klesla. To ho rozesmálo. Po chvíli jsem se vzpamatovala z šoku a měla jsem zase normální výraz.

" Chytrý, krásný a k tomu ještě bohatý … hm, umím si tedy vybrat. ", řekla jsem po chvíli s uličnickým úsměvem.
" Zapomněla jsi říct, že jsem upír. "
" Pšššt! ", okřikla jsem ho a prstem ho umlčela. " Neřekla jsem to záměrně. Byla by z tebe dokonalá partie, pro osamělé upírky, ale já tě chci jen pro sebe. "
" Oh, jak sobecké. ", řekl a oba jsme propukli v hlasitý smích.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbil se vám tento článek?

Ano 60.5% (75)
Ne 39.5% (49)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama