The Dark Valley - 14. kapitola 1/3

4. listopadu 2011 v 17:24 | Verynkaaa |  The Dark Valley
14. Svatba

Skvělou zprávu, že se budu vdávat, jsem už oznámila všem známým v okolí. Samozřejmě, že zbytečně, protože jediný, kdo nevěděl o Aaronových úmyslech, jsem byla já. Proto ta nakupovací a vylepšovací mánie ze strany Helly a Leeny. Zbývalo dát vědět Jess, matce a Magii.

S Aaronem jsme nechali natisknout oznámení a poslali jsme je do Dark Valley. Bylo to riskantní, ale zasloužili si to vědět.


Od rozeslání oznámení uplynulo několik dní a zpětná reakce nám přišla zpět pouze od Jess. Poslala nám e-mail, který byl plný přehnaných gratulací. Řekla bych, že z naší svatby byla nadšená víc, než já a Aaron dohromady. Jess nezapomněla připsat i pár informací o současné situaci v Dark Valley.

LOGAN NEMÁ SEBEMENŠÍ PODEZŘENÍ, STEJNĚ TAK ANI TVŮJ OTEC A BRATR. GABRIELLE SE JIŽ S TVÝM ODCHODEM SMÍŘILA, ALE ZE ZPRÁVY O SVATBĚ NEMĚLA RADOST. MAGGIE OBČAS PŘIJEDE ZA TVOU MATKOU, KDYŽ OTEC NENÍ DOMA.

Mrzelo mě, že Jess nemůže přijet na naši svatbu, ale ještě víc mě zasáhlo, že matka stále nezměnila názor na Aarona.

S Aaronem jsme se dohodli, že bude stačit pouze malý obřad, žádná přehnaně velká svatba s mašlemi, volány apod., jak navrhovala Leena. Byla zklamaná, ale proč pořádat obrovskou svatbu, když se bude účastnit několik málo lidí, respektive upírů. Jediný člověk na svatbě budu já. Ano správně, i oddávající bude upír.

V tuto dobu mě více, než normálně trápila situace s Maggií. Věděla jsem, že se rozhodla naše tajemství udržet, ale trápilo mě, že už spolu nejsme téměř rok v kontaktu. Posílala jsem jí e-maily, ale na žádný jsem nedostala odpověď. Maggie se na mě zlobila ze stejného důvodu, jako matka, ale s tou naštěstí v kontaktu byla. Nezůstala úplně sama.


Datum naší svatby se kvapem blížilo a já jsem se musela naučit alespoň několik základních finských slov a frází, jelikož oddávající nemluví anglicky. Musím přiznat, že mi výslovnost dělala problémy, ale nakonec jsem se vše důležité naučila. Koneckonců bylo důležité naučit se jen jedno slovo.


Když nastal onen den, byla jsem ohromně nervózní. Nějaký zvláštní pocit ve mně, mi nedovoloval být v klidu. Ani se to netýkalo svatby, prostě jsem cítila, že něco přijde, a že se mi to nebude líbit.

" No tak, nenech si zkazit svatbu jen špatným pocitem. ", snažila jsem se uklidnit.

Při výběru svědka jsem musela volit mezi Leenou a Hellou. Ani jsem se nemusela rozhodovat dlouho, věděla jsem, že chci, aby to byla Hellä. Svým způsobem mi nahrazovala matku, když jsme přijeli do Finska, a protože svou matku jsem pozvat nemohla, chtěla jsem mít nablízku alespoň Hellu. Leena to bez problému přijala a neměla žádné výhrady. Trochu mě tím překvapila, čekala bych, že bude usilovat o to, aby mi mohla jít za svědka. Zřejmě jsem se v ní spletla.
Aaron si za svědka zvolil Jaydona. To jsem mohla čekat, vzhledem k tomu, že byli nejlepší přátelé. V hloubi duše jsem, ale doufala, že si zvolí spíše Mauriho.

Svatební šaty mi pomáhala vybírat Leena a přitom jí mírnila Hellä. Díky bohu za ni. Některé věci, které na mě chtěla Leena navléct byly vážně přehnané. Růžovými volánky počínaje, nabíranou sukní a závojem konče. Nakonec jsem si šaty přeci jenom vybrala sama a na nich bylo jen, aby mi je schválily. Právě toho jsem se bála nejvíc.

Šaty byly klasicky bílé a jednoduché bez zbytečného zdobení. Vršek šatů byl formován jako korzet, byl bez ramínek a měl snad milion háčků na zapínání, proto mi s oblékáním musely pomoct Leena i Hellä. Dokonale mi seděl. Od pasu se rozšiřovaly a končily jen několik centimetrů nad zemí. Šaty měly k mé smůle obruč a krátkou vlečku, ale to jsem byla ochotna strpět. Sukně se mírně vlnila a měla ještě jednu vrstvu z průhledné látky a ta byla o několik centimetrů delší než samotná sukně. Vše bez jakéhokoliv vzoru. Jediným doplňkem, aby šaty nepůsobily nudně, byla světle růžová mašle - ano, čtete správně - kterou jsem měla uvázanou v pase, mírně stočenou na bok. Její konce mi splývaly téměř po celé délce šatů. Jeden konec končil v úrovni kolen, druhý těsně nad zemí. Střed mašle byl zdoben drobnou stříbrnou sponou.

K mému údivu byly tyto šaty schváleny Leenou i Hellou.

Stála jsem ve svém pokoji v těchto šatech, vlasy jsem měla natočené do lehkých vln a několik pramenů jsem měla sepnutých ozdobnou sponou na temeni hlavy. Několik natočených pramenů mi volně splývalo kolem obličeje až k ramenům. Nalíčená jsem byla jen lehce a v rukou jsem nervózně svírala kytici bílých a růžových růží ovázanou bílou stuhou.
Byl nejvyšší čas vyrazit vstříc novému životu.

Obřad proběhl přesně podle mých představ klidně, rychle a za přítomnosti mých a Aaronových nejbližších přátel. Poté, co jsme si s Aaronem řekli své "kyllä" a přijala jsem příjmení Darková, jsme se všichni přesunuli do domu Mauriho a Helly, kde pro tento den uspořádali malou svatební hostinu. Ano, skutečně se mi podařilo, aby i hostina byla podle mých představ. Doufala jsem, že se Leena nebude cítit dotčeně.

Svůj svatební den jsem si užila, jak jen to šlo. Aaron byl šťastný, já byla šťastná a naši přátelé nám neustále opakovali, jakou z nás mají radost. Na obličeji jsem měla celý den úsměv od ucha k uchu a smála jsem se tak usilovně, až jsem se bála, že už se nikdy nebudu moci tvářit normálně. Ale upřímně, kdybych celý zbytek věčnosti s Aaronem jen usmívala, rozhodně by mi to nevadilo.

Měla jsem pocit, jako bych tento den získala naprosto novou rodinu. Jako bych začala žít až od doby, kdy jsme se sem s Aaronem přistěhovali. Hellu a Mauriho jsem už brala téměř, jako rodiče. Ti skuteční mi na svatbě neskutečně chyběli. Vždy jsem si představovala, že moji rodiče budou nedílnou součástí tohoto dne. Bohužel to tak být nemohlo. Mě to mrzí a vsadila bych se, že oni mi to nikdy neodpustí. Alespoň matka ne.

Byl večer a já jsem seděla na houpací lavici na naší zahradě. Vzpomínala jsem, jak mě na tomto místě před pár týdny Aaron požádal o ruku. Prohlížela jsem si zlatý prstýnek, který od dnešního dopoledne zdobil mou levou ruku. Po chvíli se ke mně posadil Aaron.

" Jsem moc šťastná. ", řekla jsem a podívala jsem se mu do očí.

" O tomhle dni jsem snil od chvíle, kdy jsem tě našel. ", řekl a políbil mě.

" Pojď dovnitř. ", špitla jsem mu do ucha.

Aaron vstal a zvedl mě do náruče. Znovu jsem ho políbila a on mě nesl do "naší" ložnice.

Postavil mě zpět na zem a pomalu mi stáhl ramínka od šatů. Pak mě políbil a rychlým pohybem ze mě doslova serval šaty. Svlékla jsem mu košili a knoflíčky už pro mě nebyly problém. Aaron mě položil na postel a líbal mě na krku. Mezitím jsem mu svlékla kalhoty. Během pár chvil jsme byli oba nazí a vášeň nás pohltila.

Milovali jsme se intenzivně, ale něžně. Kdykoliv mě Aaron líbal na krku, moje mysl na něj křičela "Udělej to, udělej to teď! ". Aaron se nenechal ovládat svými smysly a mým popouzením, nechtěl takhle přerušit tento okamžik. Byl silný. Dokázal odolat. Neměla jsem sebemenší pochyby, že je připraven provést mou přeměnu.

Leželi jsme v objetí a dívali se jeden na druhého.

" Kdy to chceš udělat? ", zeptal se po chvíli.
" Zítra. ", odpověděla jsem.
" Jsi si naprosto jistá, že to chceš udělat už zítra? "
" Ano, jsem. "
" Dobře. ", odpověděl a políbil mě na čelo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbil se vám tento článek?

Ano 60.5% (75)
Ne 39.5% (49)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama