The Dark Valley - 16. kapitola 2/3

22. listopadu 2011 v 7:56 | Verynkaaa |  The Dark Valley
SVÉ SRDCE DALA JSEM TOBĚ, TÍM ROZHODNUTO JEST, MÁ KREV JE NYNÍ V TOBĚ, TU TVOU TEĎ JÁ CHCI V SOBĚ NÉST.
UPÍREM JÁ CHCI SE STÁT, CHCI NAVŽDY PATŘIT TOBĚ, CHCI PADNOUT A PAK ZNOVU VSTÁT, NIKDY NESKONČIT V HROBĚ.
ŽIVOT BEZ TEBE, PRO MĚ POZBYL BY SMYSL, CHCI MÍT TĚ JEN PRO SEBE, SDÍLET S TEBOU MYSL.
PROTO POSLEDNÍ KAPKY KRVE TVÉ, POLKLA JSEM, TĚLEM BEZ SRDCE I BEZ DUŠE, I JÁ NYNÍ JSEM.
Pozorně jsem poslouchala a postupně se mi vybavovala slova, která už jsem dříve slyšela.

" Vzpomínám si. ", řekla jsem po chvíli.
" Dobře. Jsi připravená? "
" Ano, jsem. ", řekla jsem a Aaron spustil paže, kterými mě až doposud držel od sebe.
Přiblížila jsem se k němu, otevřela jsem ústa a moje rty odhalily špičáky. Chvíli jsem jen vnímala jeho vůni a pak jsem se zakousla. Byla jsem trochu nemotorná, ale prokousnout jeho kůži bylo více než snadné. Čekala jsem, že jeho pevná kůže bude vzdorovat, ale jako by mi šla vstříc a usnadnila mi přístup k jeho krvi. Krev se mi nahrnula do úst obrovskou rychlostí, téměř jsem nemusela sát, prostě mi sama tekla přímo do hrdla. Pila jsem dychtivě a krev mi už nepřipadala tak zvláštní. Chutnala mi. Bolest odplula pryč a místo ní jsem vnímala příjemný tlak v hlavě. Cítila jsem se, jako opilá nebo pod vlivem nějaké drogy.
Když jsem dopila poslední kapky, odtáhla jsem se od něj a otřela jsem si ústa potřísněná krví. Olízla jsem jazykem zbytky Aaronovy krve ze špičáků, nadechla jsem se a začala jsem odříkávat text. Podařilo se mi ho bez problémů odříkat, každé slovo mi samo přicházelo na jazyk.
Aaron mi svlékl rolák a zakousl se mi do hrdla. Otevřel tak zhojené rány, které mi způsobil před několika hodinami. Necítila jsem žádnou bolest, jen blažený pocit zaplavil celé mé tělo. Vypil také vše. Žádná slabost se nedostavila, ba naopak, cítila jsem příval síly.
Po krátké chvíli jsem na sobě zpozorovala první změny. V oblasti kousnutí mi začala blednout kůže a moje oční bělmo bylo úplně černé. Obrátila jsem svou pozornost k Aaronovi a podívala jsem se na jeho oči. Vypadaly naprosto stejně, jako moje.
" Co s tím uděláme? Všimnou si toho. "
Nedívej se na lidi. Dívej se jinam, nejlépe dolů.
" A co uděláš ty? ", zeptala jsem se.
" Neboj se, vše zvládneme. "
Byli jsme připraveni vrátit se zpět mezi lidi.
" Připravena? ", zeptal se, i když znal odpověď.
Přikývla jsem a vzala jsem ho za ruku.
" Vše teď bude intenzivnější. ", poznamenal, než jsme opustili toaletu.
Jen pro jistotu jsem si zkontrolovala rolák a vyšli jsme ven.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbil se vám tento článek?

Ano 60.5% (75)
Ne 39.5% (49)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama